Vítejte v Klempírně!
Klempírna je restaurace, i když ne vždycky tomu tak bylo.
Klempírna je restaurace s dětským koutkem, salonkem, zahrádkou, rodinnou atmosférou a obsluhou, která ráda plní vaše přání. Sami si pražíme kávu, pečeme kváskový chléb, domácí dezerty a pečujeme o všudypřítomné vzrostlé kávovníky.
Vy, naši hosté, jste opravdu NAŠIMI HOSTY. Uděláme vše pro to, abyste se u nás cítili jako doma.
Chceme vám dělat radost!
Ať už k nám zavítáte na oběd s kolegy, na večeři s rodinou či jindy s někým jiným a dostanete nápad, podělte se o něj s námi! Rádi vyjdeme vstříc vám i vašim chutím, do jídelníčku zařadíme vaší oblíbenou hotovku, přidáme nový drink či pořídíme na parapet vaší oblíbenou kytku (nebo naopak uklidíme tu, na kterou máte alergii). Rádi se radíme a děláme vám radost, samozřejmě v rámci našich rodinných možností. Pište na info@klempirna-restaurant.cz, na papír, na účtenku, nebo barmanovi za uši :-).
5. 7. 2024
Máme zavřeno
V termínu od 5.-6.7. budeme nabírat síly.
Opět se na vás těšíme 8.7.
Děkujeme za pochopení a přejeme krásné léto.
Denní menu
Napsali o nás:
Víte, že Klempírna je tu už od roku 1875?
V té době koupil pradědeček Kasl na tomto místě statek obehnaný poli. Na polích zakrátko vybudoval továrnu na acetylenové osvětlení a stavební a ornamentální klempířství. Firma Kasl prosperovala a pradědeček ji v roce 1918 předal svému zeťovi Josefu Mathauserovi. A protože jde o rodinný podnik, Josef jej po válce svěřil svému synovi Eugenovi. A pak přišel únor 1948. Firma byla znárodněna, Eugen poslán do tábora nucených prací a s rodinnou klempírnou byl konec. Ale ne tak docela.
Rodinný podnik je rodinný podnik. A Eugen měl syna. Pavla. Tomu už okolnosti nedovolily pokračovat v rodinném řemesle. A pak přišel rok 1990 a ten zase všechno obrátil vzhůru nohama.
Rodinný podnik je rodinný podnik. A Eugen měl syna. Pavla. Tomu už okolnosti nedovolily pokračovat v rodinném řemesle. A pak přišel rok 1990 a ten zase všechno obrátil vzhůru nohama.
Restituce vrátila klempírnu zpátky tam, kam patří – do rodiny. Prázdnou, opuštěnou, zdevastovanou. A protože tradice by neměla zaniknout, je teď na nás ji znovu oživit. Klempířské stroje a vybavení jsme nahradili kuchyňským, tovární shon vystřídala všudypřítomná pohoda a našimi produkty už nejsou acetylenové lampy, ale to nejlepší z české kuchyně.
Jsme rádi, že to všechno takhle dopadlo a byli bychom rádi, kdyby se vám u nás líbilo. A kdyby vám chutnalo. A kdybyste přišli zas.
S úctou rodina Mathauserova
