Vítejte v Klempírně!


Klempírna je restaurace, i když ne vždycky tomu tak bylo. 

Klempírna je restaurace s dětským koutkem, salonkem, zahrádkou, rodinnou atmosférou a obsluhou, která ráda plní vaše přání. Sami si pražíme kávu, pečeme kváskový chléb, domácí dezerty a pečujeme o všudypřítomné vzrostlé kávovníky.

Vy, naši hosté, jste opravdu NAŠIMI HOSTY. Uděláme vše pro to, abyste se u nás cítili jako doma.  

Chceme vám dělat radost!
Ať už k nám zavítáte na oběd s kolegy, na večeři s rodinou či jindy s někým jiným a dostanete nápad, podělte se o něj s námi! Rádi vyjdeme vstříc vám i vašim chutím, do jídelníčku zařadíme vaší oblíbenou hotovku, přidáme nový drink či pořídíme na parapet vaší oblíbenou kytku (nebo naopak uklidíme tu, na kterou máte alergii). Rádi se radíme a děláme vám radost, samozřejmě v rámci našich rodinných možností. Pište na info@klempirna-restaurant.cz, na papír, na účtenku, nebo barmanovi za uši :-).

Úterý, 10.12

Denní menu

Polévka

Kuřecí vývar s kapáním (1,3,9)
39,-

Hlavní jídlo

Vepřové na houbách s rýží (1)
175,-
Kuřecí špíz se zeleninou, vařenými bramborami a česnekovým dipem (3,7)
175,-
Zeleninový salát se smaženými sýrovými nugetkami (1,3,7)
175,-
Smažený eidam/hermelín s tatarkou s přílohou dle výběru (1,3,7,10)
175,-
Přírodní medailonky z vepřové panenky (-)
189,-

Poznámka

K hlavnímu jídlu dezert dle denní nabídky zdarma.

Napsali o nás:

Stálé menu

Víte, že Klempírna je tu už od roku 1875?

V té době koupil pradědeček Kasl na tomto místě statek obehnaný  poli. Na polích zakrátko vybudoval továrnu na acetylenové osvětlení a stavební a ornamentální klempířství. Firma Kasl prosperovala a pradědeček ji v roce 1918 předal svému zeťovi Josefu Mathauserovi. A protože jde o rodinný podnik, Josef jej po válce svěřil svému synovi Eugenovi. A pak přišel únor 1948. Firma byla znárodněna, Eugen poslán do tábora nucených prací a s rodinnou klempírnou byl konec. Ale ne tak docela.

Rodinný podnik je rodinný podnik. A Eugen měl syna. Pavla. Tomu už okolnosti nedovolily pokračovat v rodinném řemesle. A pak přišel rok 1990 a ten zase všechno obrátil vzhůru nohama.

Restituce vrátila klempírnu zpátky tam, kam patří – do rodiny. Prázdnou, opuštěnou, zdevastovanou. A protože tradice by neměla zaniknout, je teď na nás ji znovu oživit. Klempířské stroje a vybavení jsme nahradili kuchyňským, tovární shon vystřídala všudypřítomná pohoda a našimi produkty už nejsou acetylenové lampy, ale to nejlepší z české kuchyně.

Jsme rádi, že to všechno takhle dopadlo a byli bychom rádi, kdyby se vám u nás líbilo. A kdyby vám chutnalo. A kdybyste přišli zas.

S úctou rodina Mathauserova